Hola hola, rouška volá.

 

 

Běžně by se čekalo asi jiné zvolání, ku blížícímu se záři, a tedy počátku nového školního roku. Nebudu vůbec rozebírat jak a kde všude budou či nebudou školáci, usednuvší za pár dní do školních lavic, roušky nosit či nenosit. Nejen proto, že mám obavu, že po publikování tohoto článku by vše, jak jsme si již zvykli, mohlo býti úplně jinak, nýbrž je to záležitost marginální.

Pro slovo rouška se čím dál tím více vžívá synonymum náhubek. Víte, Já jsem v dávnější minulosti měl dogu, psa německé dogy, abych byl přesný. Neznám detailně dnešní zákony o povinnosti opatřit psa velkého plemene náhubkem, vlastně jsem je neznal přesně ani tehdy. Bylo to hlavně a předně na mém vlastním uvážení, kdy jsem svému psu náhubek nasadil. On to nebyl takový ten fixační náhubek, Já jsem tomu říkal košík, byl to tedy takový klasický kovový náhubek, který nijak nebránil v naprosté rozevření čelisti, takže pes si mohl i s tímto náhubkem vřele zaštěkat a nijak v ničem ho to nesvazovalo, neomezovalo, krom samozřejmě zakousnutí se v cokoliv, což byl ale účel ochrany jeho tlamy, že.. ovšemže. Přesto mu nasazení i takovéhoto náhubku vadilo, nebyl z toho odvázaný. Důležitý jen ten fakt, a už jsem to zmiňoval, že jsem mu ho nasazoval dle vlastního uvážení, a to na místech a ve chvílích, kdy jsem to považoval za vhodné, abych předešel nějaké neočekávané reakci psa, kterou nikdy nemůžete vyloučit, ať ho máte sebe lépe vycvičeného, a tím chránil okolí.

Když nám vláda na jaře letošního roku nařídila nosit roušky, většina z nás s tím neměla problém. V té době jsme o koronaviru nevěděli zhola nic, a předběžná opatrnost byla na místě. Nejen že jsme nijak neprotestovali, tedy ona většina z nás, ale neb nás vláda rouškami tak nějak zapomněla vybavit, tak se mnozí zapojovali do domácího šití roušek, a takto samoaktivisticky jsme se jimi vybavili sami. Já jsem v té době rád propagoval na AzaNovinách video, které obletělo svět, známé #Masks4All se sloganem "Tvoje rouška chrání mě, moje rouška chrání tebe". Jenže. Ano, ono je tu velmi podstatné jenže, dnes máme přicházející podzim.

Doba výrazně pokročila, informací máme v současnosti již mnoho, máme tu "chytrou karanténu", máme tu semafor, máme tu trasování etc., a tak nikdo moc nechápe, proč tu máme, tedy za pár dní budeme mít, opět plošné náhubky. A nejsou to samozřejmě jen ty náhubky ale mnohá další opatření a omezení, jenž mají s podzimem nastat. V prvním kole jsme projevili soudržnost, pospolistost ba dokonce občanský aktivismus, na druhé kolo, s tím co tu bylo konstatováno, ovšem drtivá většina z nás již není zvědavá, už to totiž silně hraničí s omazováním našich občanských svobod.

Vzhledem k tomu, že toto není jediná záležitost podobného charakteru, nýbrž jen jedna a další věc plíživě a postupně, a pravděpodobně cíleně, podílející se na zužování svobod jednotlivce, a to v celosvětovém měřítku, o lecčems jsem psal v jednom z mých předelých článků Kam mizí svobodný svět?, pak nemůže být divu, že vznikají akce jako je Blanický manifest.

Na závěr tohoto článku si pustíme jakýsi dodatek Blanického manifestu, který se zove Čtyři artikuly. Pokud byste netušili, co v historii byly 4 artikuly, pak vězte, ano je to opět symbolika a odkaz na husitství, kdy přesný název byl Čtyři artikuly pražské, a jednalo se o husitský politický a věroučný program, který měl za cíl nápravu křesťanské společnosti a církve.

 

Blanický manifest - 4 artikuly

Svoboda není samozřejmost, chraňme si naše, v minulosti těžce vybojované svobody. Svoboda je zodpovědnost, buďme zodpovědní, sami k sobě, k našim dětem a příštím generacím.

Anděl Azazel

Podcastovou podobu článku si můžete poslechnout na vašich oblíbených aplikacích, které najdete, stejně jako přehrávač nejnovější epizody ARCHA X, v menu Podcast